Začalo se hrát v roce 1965. Nejdříve však musel někdo přijít s nápadem a nápady přetavit v realizaci. Tito nadšenci se sešli 5. července 1964 v pohostínství „U Seidlů (dnes „Hospoda Pod Lipami“). Připomeňme si jména těchto nadšenců: Ruda Šimek, Franta Horváth, Pepa Knaus, Pavel Szabo, Jan Stach (otec Ladi Stacha), Milan Petruška, Laďa Rak a další. Nutno podotknout, že myšlenka vybudování fotbalového hřiště nebyla pro tehdejší část členů výboru Sokola Slavonín „po chuti“. Nicméně začalo se s budováním hřiště a to bez peněz, bez plánů, bez projektu. Nově vznikající oddíl byl odkázán sám na sebe. K zakladatelům a nositelům myšlenek na vybudování hřiště se přidávají dále Mirek Veselý, Milan Felix, Jirka Ulrich…..Nesmíme zapomenout na pana Hándla, vedoucího Strojně traktorové stanice, která sídlila na dnešní ulici Zolova A tak se mohlo začít. Z výtěžku z pečení makrel byly zakoupeny dresy a potřebné rekvizity. A prozatímní výbor, v jehož čele stál hlavní iniciátor celé akce, Ruda Šimek, připravoval na srpen 1965 otevření hřiště. A soupeřem nemohl být nikdo jiný, než sousední fotbalový oddíl Sokola Nemilany, který tehdy hrál ve III. třídě.. Když R. Šimek požádal ze zdravotních důvodů o zproštění funkce vedoucího přípravného výboru, tak se v sokolovně dne 10. srpna 1965 konala první členská schůze na které byl zvolen první přípravný výbor. Připomeňme si tyto jména: Předsedou se stal pan Bedřich Halouzka, který v té době vykonával předsedu (dnes se této funkci říká starosta) místního národního výboru ve Slavoníně. Pro nezasvěcené upřesňuji, že to byl otec Ládi Halouzky, jednatele hlavního výboru naší TJ a Beďu Halouzku, vedoucího místních stavebnin. Proto, aby se na tyto obětavce nezapomnělo, připomenu jména jako Josef Otáhal, Ervín Schün, Bohumil Bárta, Marie Vágnerová, Josef Pučr (místní poštmistr), Pavel Szabo, Jiří Kadlec a Alois Dub.

První historické utkání se uskutečnilo 1. srpna 1966. Soupeřem našich hráčů byly, kdo jiný, Nemilany. Nejdříve nastoupili žáci a prohráli těsně 2:1. A první, historickou branku vstřelil v dresu našich žáků Boris Horáček. Pokud by snad někdo tohoto výborného špílmachra neznal, tak se s ním můžete vidět na hřišti, ale dnes už jen v roli hráče karetních her s nezbytným pivečkem a nepostradatelnou cigaretkou…

Pro úplnost ještě uvádíme, že v družstvu žáků se objevil Franta Suchánek, legenda Slavonínského fotbalu. Ale pokračujme v historických událostech. Po žácích vybíhají na škvárový povrch hřiště muži Slavonína, aby si poprvé ověřili své sily, možnosti. Odcházejí sice poraženi 8:1, ale chuť do hry, nadšení a zápal je neopustily. Slavným střelcem byl Vašek Ekrt, otec našeho věrného příznivce a kdysi také vynikajícího fotbalisty v dresu Slavonína. V historicky první sestavě se dále mimo jiné objevil Karel Kypěna, jehož stejnojmenného syna jsme mohli léta vídávat v dresu Drahlova. Z dalších jmen pak nastoupil na křídle Honza Stach, bratr Ladi Stacha a Zdeněk Suchánek, otec aktivních fotbalistů Peti a Zdeňka. To jen dokazuje, že jablko nepadá daleko od stromu.

Výbornou atmosféru na hřišti i v hledišti korunovala i velká návštěva. Proto po tomto slavnostním otevření hřiště logicky přichází s návrhem Josef Otáhal, aby se družstvo mužů přihlásilo do soutěže Fotbalového svazu v Olomouci.. Byl to Josef Otáhal, středoškolský profesor, který se stává prvním trenérem družstva mužů.

Družstvo bylo zařazeno do IV. třídy skupiny C. Začátky byly velmi těžké, ale i přes velké potíže obětaví funkcionáři vytrvali a oddíl začal žít normálním životem. Tak začala památná, historicky první sezóna 1965-66. Určitě Vás bude zajímat umístění naších průkopníků. Pro poprvé uvedeme celou tabulku:

1. Sokol Velký Újezd 56:16 24 bodů

2. Sokol Hněvotín 41:20 21 bodů

3. Sokol Dub n.M. 48:26 20 bodů

4. Lokomotiva Olomouc „B“ 40:32 19 bodů

5. Lokomotiva Domašov n. B. 30:36 16 bodů

6. Sokol Nedvězí 27:39 14 bodů

7. Sokol Slavonín 19:44 13 bodů

8. Sokol Velký Týnec „B“ 26:40 12 bodů

9. Sokol Kopeček 13:47 6 bodů

Všimněte si názvů klubů a porovnejte s dnešní skutečností a výkonností. Výše v tu dobu hráli např. Nemilany, Grygov, Nový Svět, Nové Sady a další a fotbal se ještě nehrál v Kožušanech, Blatci, Drahlovu. Rovněž si všimněte naší sestavy, která si pro celou sezónu vystačila se 14 hráči. Byly to tito borci: Lakomý, Kryl Vojta (brankář, otec bratrů Standy-rozhodčího a Zdeňka, brankáře a trenéra ), Strnisko, Suchánek Zdeněk (pravý obránce, táta fotbalistů Zdenka a Peti), Ekrt Václav ( otec Vaška, taky výborného fotbalisty), Kadlec Jiří ( fotbalový elegán, zvaný „prcinka“ pro jeho nenapodobitelné zpracování míčů zadní částí těla), Szabo Pavel, Stach Jan ( bratr Ladi – dnes by měl být po dlouhé době ve Slavoníně i na dnešním utkání), Vašek Procházka (v tu dobu věkem ještě dorostenec, který se oženil brzy do Luhačovic, když se paradoxně seznámil se svojí budoucí životní partnerkou při zájezdu našeho mužstva a sehrání přátelského utkání tamtéž), Štefek, Kluka Václav, Halouzka Bedřich ( syn zakladatele fotbalu, dlouholetého předsedy národního výboru a předsedy Sokola), Novosad, Václavek. Nejlepším střelcem se stal B. Halouzka se 4 brankami.

V první sezóně se začínalo v skutku průkopnicky. Hráči se převlékali buď v tělocvičně nebo v boudě, která se nachází u „udírny“. A sprcha – tak tam , kde je dnes výčep, tak tam byla studna, pod ní kameninové koryto a v něm svěží studená voda i k pití a mytí. Tak, tak se začínalo. Dlužno podotknout, že škvárové hřiště dokázalo mnohdy z hráčů udělat „mouřeníny.“ Ale nadšení hráčů a funkcionářů bylo enormní. Proto ihned po skončení jarní sezóny v r. 1966 bylo rozšířeno hřiště o zahradu paní Pospíšilové a byla zahájena příprava ke stavbě šaten.

Byla zahájena i sportovní příprava na novou sezónu 1966-67 s cílem vybudovat a přihlásit do soutěže družstvo žáků a dorostu.

autorem článku je bývalý hráč, funkcionář a patron slavonínské kopané Miroslav Dobrovský,
kterému za tento článek a vše, co pro nás a slavonínský fotbal udělal, patří velké dík