Lukáš GRULICH

Number
NameLukáš GRULICH
Age27
Season2013/2014, 2014/2015, 2015/2016, 2016/2017, 2017/2018
Team"B" tým
PositionObránce
Appearances6
Góly3
Asistence0
Joined26.2.2014
Hometown

Profile

Klub Období
7120721 – SK Sigma Olomouc, a.s. 1998 – 2001
7120291 – Tělovýchovná jednota TATRAN LITOVEL 2001 – 2006
7120641 – 1. HFK Olomouc a.s. 2006 – 2008
7120291 – Tělovýchovná jednota TATRAN LITOVEL 2008
7120341 – TJ MEDLOV 2009 – 2010
7120071 – SK Červenka 2011 – 2012
7120731 – Tělovýchovná jednota Sokol Slavonín 2012 – současnost

[nggallery id=30]

Dnešní rozhovor budeme věnovat hráči, který se ve slavonínském dresu objevuje od začátku této sezóny. Jedná se o Lukáše Grulicha, který má v našem týmu hostování do konce června. Lukáše můžeme vidět při zápasech „B“ týmu, kde na pozici záložníka patří s 8 brankami k nejlepším střelcům týmu. V případě potřeby vypomáhá v utkáních sem tam v i áčku. Doufáme, že v létě své hostování přetaví v přestup, jelikož se jedná o poctivého hráče, který výborně zapadl do slavonínské party.

Lukáši, sděl našim čtenářům taková základní fakta. Kolik je ti let, odkud pocházíš, škola, práce, a tak…

Je mi 23 let, pocházím z Unčovic nedaleko Litovle, ale poslední rok a půl bydlím se svojí přítelkyní poblíž Slavonína. Vystudoval jsem gymnázium v Hejčíně a momentálně pracuji jako vedoucí expedice v jedné místní slévárně.

Když už si zmínil přítelkyni, ve slavonínských tamtamech se říší, že by sis měl začátkem podzimu jít vyřizovat novou občanku… 🙂

Vidím, že před bulvárem se nikdo neschová. Je to pravda. Momentálně připravujeme svatbu, která by měla proběhnout v září na Šternberském hradě.

Jak trávíš své volné chvíle mimo fotbal?

Vhledem k tomu, že většinou pět dní v týdnu strávím na fotbale, moc prostoru pro další aktivity nemám. Pokud to však vyjde, rád jezdím na kole, nebo bruslit.  V létě samozřejmě voda a večer nějaké to posezení s přáteli.

Kdy jak kde jsi začal s fotbalem, jakými oddíly a kluby jsi prošel?

To už je hodně dávno. Bylo to myslím ve třetí třídě základní školy. Začínal jsem tenkrát jak benjamínek na Sigmě jako brankář. V žákovské kategorii jsem přestoupil do Litovle. Poslední půl rok v žácích už mě začala lákat hra v poli, a tak jsem začal hrát na pozici stopera. Po první půl sezoně v dorostenecké kategorii jsem přestoupil do HFK Olomouc, kde jsem odehrál dva roky. Po půlroční pauze způsobené mononukleózou jsem se vrátil na poslední půl sezony do Litovle. Po ukončení dorosteneckého věku jsem odešel na hostování do Medlova, kde jsem hrál rok a půl. Poté jsem hostoval na Července. Po přestěhování do Olomouce jsem to měl již moc daleko, a proto jsem hledal nové angažmá. A tak mě Martin Zabák, jeden z pilířů slavonínského fotbalu, přivedl do Slavonína, kde momentálně hostuji.

Jak si se dostal ke slavonínskému dresu?

Jak jsem již říkal, do Slavonína mě přivedl Martin Zabák, kterého znám již řadu let. Potkali jsme se už tenkrát na Sigmě a poté jsme se setkávali jako soupeři, když hájil barvy tenkrát ještě existujících Hodolan. A aby toho nebylo málo, tak ještě studoval střední i vysokou školu společně s mojí přítelkyní. Navíc tu trénuje p. trenér Večeřa, kterého znám z působení v Litovli. Proto, když jsem se nastěhoval do Olomouce, měl jsem vcelku lehké rozhodování.

Můžeš se pochlubit nějakými dosavadními úspěchy?

Nejde vyloženě o úspěchy, ale spíše o chvíle, na které si člověk nostalgicky zavzpomíná. Když jsem ještě stál mezi třemi tyčemi, byl jsem s U13 na turnaji v Itálii, kde jsme mezi velkými týmy skončili na pátém místě, když jsme se nakonec z turnaje nešťastně vyřadili sami vlastní brankou. Z dorosteneckého věku mi utkvělo v paměti například vítězství na Baníku tenkrát ještě v dresu HFK. Mezi nejčerstvější úspěch patří postup do I.B třídy v mém bývalém působišti na Července.

Vzpomeneš si na nějaký nejsilnější fotbalový zážitek z tvého působení na hřišti?

Byl to paradoxně prohraný zápas. Tenkrát v dorostech jsme hráli o postup do divize na hřišti Šumperka, kde jsme po velmi vyrovnaném utkání nakonec prohráli a postup jsme si tak v rozhodujícím utkání neuhráli.  Byla to velká škoda, protože jsme do toho dali všechno. Jenomže postoupit mohl pouze jeden…

Který post v sestavě máš nejraději?

Nejraději mám post středního záložníka, ale ani pozice stopera mi není cizí, vlastně jsem v dorostu stopera hrával pravidelně. Z pozice záložníka se však mohu zapojit více do útoku.

30. června ti u nás končí hostování, jak to vidíš s budoucností ve slavonínském dresu?

To, že končí hostování, doufám neznamená, že to bude i můj konec ve Slavoníně. Jsem tu spokojen, líbí se mi tu a rád bych tu zůstal, pokud bude mít klub zájem a pokud se domluví na prodloužení hostování, případě přestupu s Litovlí. Všechno je zatím otevřené, ale návrat do Litovle rozhodně nepřipadá v úvahu.

Co bys řekl o slavonínském týmu za ten téměř rok, který tu hraješ – spoluhráči, kolektiv, areál, apod.? Jak se u nás cítíš?

Tak cítím se velmi dobře, jelikož kolektiv i atmosféra kolem slavonínské sportarény je velmi dobrá. Myslím si, že mě kluci v kabině přijali a zapadl jsem bez problémů. Navíc je tu krásný areál i s příjemným posezením, kde se dá po zápase utužovat kolektiv.

V čem vidíš klady a zápory ve Slavoníně?

Jednou nespornou výhodou jsou dva umělé trávníky, které umožňují trénovat i přes zimu a nemusíme na trénink dojíždět nikam daleko. Naopak zápor vidím v tom, že ve Slavoníně není dorost. A jelikož každý stárne, hráčů pomalu ubývá a nejsou k dispozici hráči, kteří by mohli doplnit „A“ tým, případně „B“ tým.

Jaké máš fotbalové plány a cíle do budoucna?

Jediný plán je vydržet co nejdéle zdraví dovolí. V budoucnu nevylučuji ani pozici trenéra.

A na závěr sděl našim čtenářům něco, co by je mohlo zajímat a redakci nenapadlo takovou otázku položit…

Nejen čtenářům, ale i fanouškům ať nám zachovají přízeň i přes to, že nám občas nějaký zápas nevyjde a chodili i nadále v co nejhojnějším počtu.